Založení obce Sulkovec

V době, kdy ještě Morava a Čechy nebyl jeden celek, tvořil v této části Českomoravské vysočiny přirozenou hranici téměř neproniknutelný prales (podle přepočtu z Kosmovy kroniky pan Dobiáš uvádí 20 – 70 km široký), kterým procházely jen obchodní stezky, a bylo zakázáno jej mýtit. Tento zákaz pozbyl na významu, když kníže Břetislav kolem roku 1019 dostal od svého otce Oldřicha do správy Moravu, dobytou zpět na Polácích a připojil ji k Čechám. Za pánů z Medlova či Lomnice dochází k jeho postupnému mýcení a osidlování.

Kdy byl Sulkovec založen se neví. Domněnka je, že na konci 13. a začátkem 14. století, i když první zmínka o obci je až r. 1459, při prodeji statku r. 1462 v souvislosti prodeje několika obcí včetně Sulkovce, paní Žofkou z Kunštátu Janovi z Pernštejna za 13 000 kop Grošů Míšeňských. Roku 1590 prodává Jan hrabě z Hardeku Kunštát, ke kterému patřil i Sulkovec.

Název obce Sulkovec

Název Sulkovec je téměř jistě odvozen od osobního jména Sulek.

V okolí je první doloženou osobou jménem Sulek v zemských deskách jmenován Sulek z Ubušína z r. 1371, který dává Anně, manželce syna svého, v Ubušíně 30 marek Grošů pravé nadace (věno) nad střední vesnicí a nad statkem v Ubušíně. I když se dnes neví, co znamená nad střední vesnicí a statkem, jméno Sulek je uvedeno a tedy se v okolí vyskytovalo. Od roku 1385 se mimo Sulka uvádí také Ludvík z Ubušína, zřejmě onen syn.

Velmi pěkně je vše popsáno v knize ,,Dalečín od minulosti k dnešku“ od autorů Jiřího a Marty Bartoňových.

Zde píší: "Zakladatel Ubušína = dnešního Ubušínka (snad jménem Ubuš) byl zřejmě blízkým příbuzným, možná otcem Sulka z Ubušína, písemně doloženého člena jeho rodiny“. Ve 14. století vyrostla na cestě k Olešnici za Ubušínkem vesnice Sulkovec. Svými zakladateli byla vnímána jako odnož původního Ubušína, představovala tedy spolu s ním jednu vesnici. Ve středověku, to byla na naší pahorkatině a sousední vrchovině velmi častá a běžná věc. Z nějakého důvodu ale přece jenom bylo třeba někdy novou ves odlišit. V jednom zápisu je proto jmenován ,,Ubušín, zvaný Sulkovec“. Muselo snad dojít k odlišení proto, že ves s tím jménem vznikla již jako třetí. Největší ,,odnoží“ původní vesnice se totiž stal dnešní Ubušín, dlouho pak zvaný Velký Ubušín. Z listiny z r. 1390 víme, že tato vesnice již stála. Existence tří Ubušínů vyčerpala sídelní možnosti celé lesnaté enklávy pahorkatiny ve výduti zemské hranice na Moravské straně. Zdejší rod Ubušů beztoho ohrožoval a zřejmě i jinde překročil hraniční linii, svého času stanovenou královským rozhodnutím, ale Ubušínskému rytířskému rodu se zatím dařilo hájit nezávislé postavení proti vzrůstající moci pánů z Pernštejna, kterým již v okolí patřilo kdeco. Ludvík z Ubušína ale sňatkem získal Lelekovice, koupil pak Klobouky na Brněnsku a potom již nejspíš v našem regionu nežil".

 O názvu obce se dochovalo i několik pověstí. Učitel Kovářík v kronice uvádí, že pro velký výskyt ptáků sluk, mohla později vzniknout přesmyčka se jménem Sulkovec.

 A dále píše:

 „Konečně budiž uvedena pověsť o založení Sulkovce, kterouž proto kladu na konec tohoto pojednání, jelikož postrádá úplně historického podkladu, jakkoliv nezdá se úplně vymyšlenou býti.

Na panství kunštátském sloužil jistý muž dlouhá léta za kočího, až v této službě sestaral. Když pak již službu dobře zastávati nemohl, prosil tehdejšího pána (prý hraběte z Lamberka), by jemu chalupu postaviti dal, něco pozemků k ní přidal, což mu skutečně přiděleno bylo v Sulkovci. První tento dům prý stál na tom místě, kde je nyní číslo 5 (u Nykodýmů) a skutečně až podnes se tam říká ,,u Kočich“. Brzy potom prý chalup přibývalo, až jich za krátkou dobu 15 těsně vedle sebe, které však ohněm zničeny byly. Potom prý již nestavěli tak blízko sebe, nýbrž tak, jak nyní čísla v Sulkovci po sobě jdou. Měla-li by dřívější pověsť míti jakousi shodu tohoto pojednání, neboť patrno, že pochází ze 17. století, musila vynásledovati tato domněnka (kterou i staří lidé mají za pravou): ,,Obec Sulkovec do války 30tileté musila býti jen skrovná. Možno, že válkou 30tiletou byla zničena, čímž dalo by se vysvětliti, proč tak rychle opět povstávala, totiž v krátkém čase 20 čísel. Byla - li obec zničena válkou, tuť jméno její se ovšem zachovalo – přirozeně – kde lidé dříve bývali, tam se zase noví lehce usazovali.

Nechť tedy tato pověsť již něco pravdy do sebe má nebo ne, tož přece zasluhuje, aby jako pověsť zachována byla“.

Historické fotografie obce a okolí Sulkovce