Symbolika návrhů znaku a vlajky obce  S u l k o v e c
(okres Žďár nad S.)

    Sulkovec s místní částí Polom leží na severní hranici žďárského okresu, asi 20km sz. od
Kunštátu. V nejstarších dobách náležel Sulkovec k panství hradu Skály, jenž byl majetkem
Pernštejnů a zhruba od poloviny 14. století pánů z Kunštátu. V r. 1462 je uváděn jako
příslušenství jimramovského panství, které jeho majitelé Jan z Cimburka a manželka Žofie z
Kunštátu prodali Janovi z Pernštejna. Na sklonku 16. století byl Sulkovec i s Polomí součástí
louckého panství, které hr. Jan z Hardeggu prodal v r.1591 (int.1597) Evě z Lichtenštejna ke
Kunštátu. Od té doby až do konce feudalismu zůstal Sulkovec zbožím kunštátského panství (z
jeho majitelů po r. 1622 připomeňme Štěpána Šmída z Freyhofenu, hrabata z Lambergu,
barony z Imbsenu, rod Honrichsů a jako poslední hrabata Coudenhove-Honrichs).

   Osada Polom je připomínána poprvé v r. 1348, kdy patřila k pernštejnskému Zubštejnu. V r.
1591 byla i se Sulkovcem prodána ke Kunštátu a nadále pak sdílela stejné osudy a majitele.

   Nejvýznamnější historickou památkou a současně nepřehlédnutelnou dominantou Sulkovce je
stavebně zajímavý barokní farní kostel sv. Havla, který nechal vybudovat baron Jan Theodor
z Imbsenu (1735-36) na základech kaple z r.1645. Jen o něco mladší je budova fary (1766),
zbudovaná dcerou Jana Theodora (+1742), Marií Antonií z Imbsenu.

   Hlavním zaměstnáním obyvatel Sulkovce i Polomi v minulosti bylo zemědělství, tradici mělo
i tkalcovství a krejčovství.

   Obecní úřad v Sulkovci uchovává razítko snad z počátku minulého století, jehož předchůdcem
bylo nepochybně starší, později ztracené pečetidlo. Kulaté pečetní pole vyplňuje motiv se
třemi jehličnany vyrůstajícími z pahorku, opis majuskulou OBEC. SULKOVEC. POLOM.
Na obecní pečeti Polomi bylo původně vyobrazení sv. Josefa, od r. 1752 pak sv. Isidora,
tradičního patrona rolníků a zemědělců, opis majuskulou PECZET. OBECNI. POCTIWE.
DIEDINI. POLOM. 1752. (srov. vyobrazení v publikaci Sulkovec a Polom - z minulosti
horáckých vesnic na Moravsko-českém pomezí, Brno 1999).

   Z uvedených sfragistických dokladů vycházel i tvůrce předkládaných návrhů
sulkoveckého obecního znaku. Symboly z nich převzaté (jehličnaté stromy, pahorek
v patě štítu) či odvozené (atributy sv. Josefa - lilie). Z návrhů znaku vychází i návrhy
obecní vlajky, respektující zásady a zvyklosti současné české vexilologické tvorby.
 

Miroslav J. V. P a v l ů
heraldik